Izolace včelích matek

aneb jak pomoci klíckování bojovat s varroázou

Před několika lety jsem si v Odborných včelařských překladech přečetl článek o metodice klíckování včelích matek při boji s roztočem Varroa destructor. Tato metodika mne zaujala, ale pochopitelně mě hned napadl typicky český argument – to je tak pro včelaře do deseti včelstev... Nicméně zůstala tam kdesi vzadu v hlavě, a občas se vynořila a přemýšlel jsem, jak ji uchopit a praktikovat ve vlastním včelařském provozu.

Izolátor pro letní klíckování matek - Adamcova míra 39x24

Na jaře v roce 2016 jsem navštívil Itálii – předmětný článek v OVP byl rovněž z Itálie – a navštívil několik včelařských provozu, s různým počtem včelstev, s různě zařízenými provozy. Jedno ale měly společné – všichni klíckovali matky. V prvních dvou provozech obhospodařovali něco mezi třemi až pěti sty včelstvy. Stále jsem byl trochu na pochybách, jestli je tato metoda použitelná i pro větším počtu včelstev. Když jsem však navštívil poslední provoz, kde obhospodařovali pět set včelstev produkčních a osm set včelstev na chov matek a oddělků, dohromady tedy třináct set včelstev, přesvědčilo mě to, že tato metoda je aplikovatelná v každém provozu, bez ohledu na jeho velikost. Na závěr jsem navštívil velkou včelařskou výstavu v Piacenze – tam měli klícky různého provedení na každém větším stánku. Z toho jsem nabyl dojmu, že snad klíckuje celá Itálie.

Proto jsem neváhal a po návratu z Itálie začal pracovat na tom, abych si na přelomu června a července mohl klíckování vyzkoušet i ve vlastním včelařském provoze. Na podzim toho roku, tedy již se svou první zkušeností, jsem se s klíckováním setkal opět. Tentokrát na tradiční výstavě a konferenci zlepšovatelů v Trenčíně, kde ji prezentovala Helena Proková Mališová v kombinaci s metodou tepelným ošetřením zavíčkovaného plodu, vyvinutou profesorem Wolfgangem Wimmerem z Rakouska.

Izolátory pro letní klíckování matek - Adamcova míra 39x24 a Optimal

Proč klíckovat

To všechno pro mne byl jasný signál, že se klíckováním má cenu se zabývat. Setkal jsem se i s klíckou a metodikou profesora Chmary, a to přímo v jeho domovině, tedy na Ukrajině. Určitě i tato metoda je funkční, nicméně zimní klíckování mne příliš nenadchlo; dle mého názoru je nutné minimalizovat poškození zimní generace včel – řešit to tedy až na podzim je již pozdě.

Jaká je tedy idea s mysl letního klíckování? Cílem této metody je minimalizovat počet roztočů v období, než se začíná zakládat zimní generace včel, tedy v červenci a srpnu. V posledních letech se ukazuje, že včelstva hynou při mnohem menším napadení roztočem Varroa destructor – dříve včelstva zvládala napadení v tisících jedinců roztoče, dnes i několik set roztočů dokáže včelstvu způsobit celkový kolaps, v lepším případě jeho výrazné oslabení. Na vině jsou dle posledních studií viry, které roztoč přenáší. To potvrzuje i skutečnost, že kdo spoléhá jen na podzimní ošetření, je dost často na jaře bez včel. Nikdo to sice nechce přiznat, ale poptávka po brzkých oddělcích tomu nasvědčuje.

Jak na to?

Jak tedy funguje letní klíckování včelích matek? Je potřeba v úlech vytvořit období, kdy se v něm nenachází žádný zavíčkovaný plod a v tomto období provést likvidaci foretických roztočů kleštíka včelího. Je lhostejné, zda k tomu použijeme fumigaci Varidolem či krátkodobý účinek organické kyseliny – v úvahu připadá kyselina mravenčí či mléčná. Syntetickým přípravkům je však lepší se vyhnout. Při tomto ošetření by samozřejmě v úlech již neměl být med určený ke konzumaci – veškeré medníky již musí být odebrané. Zaklíckování matek je tedy potřeba načasovat tak, abychom po odebrání medníků po poslední, tedy lipové snůšce, mohli provést toto ošetření. Matku je potřeba zaklíckovat na 20 až 22 dní. Z toho vyplývá, že jako ideální čas se ukazuje poslední dekáda července. Aby klíckování zabralo co nejméně času, je dobré mít všechny matky označené barvou či opalitovou značkou.

Izolátory pro letní klíckování matek - Adamcova míra 39x24 a Optimal

Uvedu přiklad. Matku zaklíckujeme 22. června. Do izolátoru vložíme jeden rámek s otevřeným plodem, jeden rámek s mezistěnou a samozřejmě také matku. Jedenáctý den, tedy 2. července, odebereme rámek s již zavíčkovaným plodem, který jsme vkládali jako rámek s plodem otevřeným, a nahradíme ho prázdnou souší; mezistěna nelze doporučit – je již po slunovratu a chuť včel stavět nové dílo ochabuje. Dvaadvacátý den klíckování, tedy 13. července, odebereme oba rámky z izolátoru a vypustíme matku. Ošetření není dobré provést hned, je posečkat alespoň jeden den, a to nejen s ohledem na včelstva, ale i včelaře. Ideální je spojit ho s odebíráním medníku – kolem 15. července je již po snůšce – odebereme tedy medníky, aplikujeme ošetření a rovnou můžeme nasadit krmítka a zahájit doplňování zimních zásob. Nejzazší termín pro ošetření je sedmý den od vypuštění matky z izolátoru, v našem příkladu tedy 20. července. Je rovněž dobré zasunou čisté podložky a provést monitoring spadu roztočů po ošetření. Druhá fáze klíckování lze pochopitelně o několik dní zkrátit, a to tak, aby se čas ošetření a fáze nově zakladeného otevřeného plodu překrýval ve 24. dnu od zaklíckování - minimální možná doba klíckování tedy je 18 dní. Pokud však máme více stanovišť, je dobré nechat si na ošetření rezervu. Takto si zajistíme zdravou a nepoškozenou generaci zimních včel, tedy dobrý předpoklad pro bezproblémové zimování našich včelstev. Jako další bonus někteří z těch, kteří letní klíckování praktikují, uvádí vyšší zisk z poslední snůšky. Přikládají to tomu, že se včelstva v mnohem menší míře věnují péči o plod, pro se více včel věnuje přínosu sladiny a následnému zpracování. Je samozřejmě počítat s následným podzimním ošetření – nelze zaručit, že nedojde k reinvazi roztočů Varroa destructor, způsobenou přirozeným zalétáváním či rabováním neošetřených včelstev. Aby mělo klíckování maximální efekt, je nutné zaklíckovat všechny matky na stanovišti. Pravděpodobně si kladete otázku, co se stalo s těmi rámky, které byly odebrány z izolátoru. Správný postřeh. Nejlépe je tyto rámky s plodem zpracovat ve vařáku či tavidle na vosk. Většině z vás to dozajista drásá srdce, ale věřte, že je to to nejlepší řešení. Je potřeba si uvědomit, že značná část roztočů neměla na vybranou a nachází se na plodu v oněch odebraných rámcích. Včely, které by se z něho vylíhly by byly výrazně poškozené a také značně virulentní – tedy málo životaschopné. Další možností je nechat plod na nějakém izolovaném stanovišti vylíhnout a včely utratit a poté zakopat či spálit. Takto získáme souše, zužitkování včel není dobrý nápad – virulentní včely by při krmení plodu dále šířily viry v ozdravených včelstvech. To dost postrádá smysl. Komu by těchto včel bylo líto a nedokázal se s tím srovnat, může si z nich udělat oddělky, které je po vylíhnutí posledního plodu nutné ošetřit, například postřikem 15% roztokem kyseliny mléčné a monitorovat léčebný spad. Takové oddělky však doporučuju ponechat až do jara na izolovaném stanovišti, aby se nestaly potencionálním zdrojem nákaz a virů pro okolní, a tím mám na mysli nejen vaše včelstva. Pokud v pořádku vyzimují, můžete je zužitkovat. Otázkou je, zda tato zvýšená pracnost stojí za to.

Izolátor se dá využít i jinak...

Někteří z vás možná namítnou, že vlastnit takovou neskladnou věc, použitelnou jenom jedno v roce, je zbytečnost. Tento izolátor však nabízí i jiné možnosti...

Pro chovatele

Ti z vás, kteří se věnujete chovu matek či produkci matečníků, může izolátor nabídnou ještě další využití. Pomoci tohoto izolátoru si můžete zajistit, že v požadovaný den budete mít po ruce dostatečný počet larviček jen toho správného stáří, a to na jednom rámku, bez nutnosti hledání a listování celým úlem. Izolátor vložíme mezi dva rámky s otevřeným plodem. Do izolátoru vložíme jeden rámek s otevřeným plodem a jednu prázdnou souš a pochopitelně také matku. následující den vyjmeme rámek s čerstvě nakladenými vajíčky a vložíme ho za izolátor. Do izolátoru opět vložíme prázdnou souš - matka musí zůstat v izolátoru. Toto opakujeme každý den. Čtvrtý den máme na třetím rámku za izolátorem právě vylíhlé larvičky.

Snadná a spolehlivá výměna matek

Tím však využití izolátoru nekončí. Další možností je využít ho jako přidávací klícku při přidávání matky do včelstva. A jak tedy na to? Za tímto účelem se izolátor opatří včelotěsnou mřížkou - překryje se stávající mateří mřížka. Do izolátoru umístíme jeden rámek se zavíčkovaným, nejlépe líhnoucím se plodem, důkladně ometený od včel a jednu souš, případně rámek obsahující medné a pylové zásoby, pokud nejsou na rámku s plodem - do je důležité, aby matka a vylíhlé včely nestrádaly hladem. Potom do izolátoru vpustíme přidávanou (měněnou) matku, uzavřeme ho a izolátor vložíme do úlu. Před tím pochopitelně odstraníme stávající matku. Tímto zajistíme, že včely, zvyklé na feromon původní matky, se k té nové nedostanou a nemůžou ji nikterak poškodit, což se u klasické přidávací klícky říct nedá. Během páru hodin se začne izolátor plnit mladuškami, které ze starou matkou a jejím feromonem nepřišly do styku a proto se k přidávané matce chovají jako ke své vlastní. Matka začne ve velice krátké době do uvolněných buněk klást vajíčka. Takto uzavřenou matku můžeme v izolátoru bez problému ponechat týden, případně i déle. Za tuto dobu se feromon nové matky, která už má kolem sebe slušnou suitu včel - byť složenou z nevlastních dcer, roznese po celém úle. Tímto způsobem již nepřijdete o žádnou z přidávaných matek - hlavně u těch plemenných to vždy hodně zabolí, a to ne jen s ohledem na jejich cenu...

Pro vědce a výzkumníky

Izolátor v kombinaci s včelotěsnou mřížkou lze využít pro klíckové chovy včel v laboratorních podmínkách, pro účely vědy a výzkumu.

 
COLOSS - monitoring úspešnosti zimování vcelstev